Horizontální svody kanalizace
Horizontální svody
Jsou základní kanalizační sítí objektu. Hlavní páteřní větev je zaústěna do veřejného kanalizačního řadu nebo stoky. Velikost profilu domovní přípojky v místě napojení na řad má být
min. Dn200 (vnitřní Ø 200mm), u starých staveb se však může vyskytovat profil menší. Na pozemku objektu má být (co nejblíže řadu) hlavní větev osazena revizním vstupem nebo šachtou.
Dříve často umístěné revizní vstupy mimo objekt (např. na chodníku) jsou postupně rušeny.
U rozsáhlejších objektů je revizních vstupů použito více směrem proti toku kanalizace. Boční kanalizační větve (od stoupaček, podlahových vpustí a sanitárních zařízení nejnižšího podlaží) u běžných bytových staveb revizními vstupy obvykle osazovány nejsou. Přístup do nich je možný jen revizními vstupy vertikálních stoupaček, případně po demontování sanitárních zařízení (WC).
Umístění revizních vstupů horizontálních kanalizačních svodů je dobré znát a musí být dobře přístupné.
Drtivá většina problémů s funkcí domovní kanalizace má příčinu ve špatné funkci jejich horizontálních větví a jedině přes revizní vstupy je možno provést jejich základní diagnostiku, nebo pročištění.
Horizontální svody - nejčastěji používané materiály
Nejčastěji používané materiály
Kamenina, ocelolitina – starší budovy
PVC KG – novější budovy
Horizontální svody - porušená těsnost
Porušená těsnost
U starých potrubí též dochází k postupné degradaci ucpávkového těsnění. V případě rychlého průtoku splaškové vody u dobře fungující kanalizace jsou však její úniky minimální a snadno je absorbuje podloží domu bez jakýchkoli vnějších projevů. Problémy nastávají při snížené průtočnosti potrubí (zanesení, trvalé vystavení hladiny vody v průhybech potrubí).
U nových materiálů (v případě správné technologie montáže) se porušení těsnosti nevyskytuje. Pakliže kanalizační svody mají vyhovující průtočnost a nedošlo k jejich hrubému mechanickému narušení jsou projevy vlhkosti stěn starších objektů v naprosté většině případů způsobeny špatným stavem hydroizolačního pláště stavby a nikoli netěsností kanalizační soustavy.
U starých potrubí též dochází k postupné degradaci ucpávkového těsnění. V případě rychlého průtoku splaškové vody u dobře fungující kanalizace jsou však její úniky minimální a snadno je absorbuje podloží domu bez jakýchkoli vnějších projevů. Problémy nastávají při snížené průtočnosti potrubí (zanesení, trvalé vystavení hladiny vody v průhybech potrubí).
U nových materiálů (v případě správné technologie montáže) se porušení těsnosti nevyskytuje. Pakliže kanalizační svody mají vyhovující průtočnost a nedošlo k jejich hrubému mechanickému narušení jsou projevy vlhkosti stěn starších objektů v naprosté většině případů způsobeny špatným stavem hydroizolačního pláště stavby a nikoli netěsností kanalizační soustavy.
Horizontální svody - snížení průtočné schopnosti
Snížení průtočné schopnosti
– Zanesení potrubí v průběhu provozu – měkký odpad větších rozměrů (do kanalizace nepatří!), písek, drobný štěrk z dvorních vpustí a dešťových svodů, ztvrdlé tukové usazeniny z gastronomické činnosti, štěrk, suť, pevné předměty, vylité stavební směsi.
– Průhyby potrubí, nedostatečný spád – ten by v celé délce domovní kanalizace neměl klesnout pod -2% (pokles 2cm na 1m délky). Porušení dostatečného spádu způsobuje nedbalá výstavba potrubí, sesedání podloží domu, změna hydrogeologického půdního režimu v lokalitě. Ve vytvořených průhybech potrubí dochází k usazování tužších splaškových kalů, písků a postupné nabalování dalších nečistot může způsobit až zanesení v celém profilu potrubí. Tyto závady lze odstranit pouze stavebním způsobem z výkopu.
– Nepřesné sesazení spojů trub u starších potrubí nedbale zatěsněných nesymetrickou ucpávkou („schody“ ve spojích potrubí). U nových PVC KG a kameninových trub s vlepeným pryžovým těsněním k tomuto dojít nemůže.
– Nedbale provedené napojení opravovaného úseku kanalizace na původní část. Nepřesně provedené (vyčnělé) dodatečně zřizované přípojky.
– Deformace PVC KG trub (lokální vydutí, zploštění dna trub, vertikální ovalita apod.), jsou způsobeny nesprávným provedení obsypu potrubí a jeho zhutnění při výstavbě.
Horizontální svody - mechanická poškození
Horizontální svody - mechanická poškození
Kromě zmíněných poškození související s jinou stavební činností v objektu, může u horizontálních svodů docházet k samovolnému poškození. V zemním podloží stavby může docházet k posuvům i v průběhu jejího celého života (záleží to na správném založení stavby). Tyto pohyby vyvolávají zemní tlaky, které mohou porušit pevnost kanalizačních trub nebo lokálně snížit průtočnou schopnost potrubí. Nejzávažnější poškození vznikají u průchodu potrubí základovými pásy budovy nebo pod nimi, či u průchodu vnější obvodovou zdí suterénu. Na poškození jsou nejvíce náchylné křehké kameninové trouby (které jinak vykazují nejvyšší životnost), nejméně pružné trouby PVC KG nebo jiných plastů.
Stoupačky - porušená těsnost
Porušená těsnost
U ocelolitinových potrubí dochází k postupnému snižování těsnosti ucpávek v
hrdle spojů trub. U staršího svodu jsou ne zcela těsné spoje již běžné. Tyto menší netěsnosti díky
hrdlovým spojům vertikálního svodu se projeví až v případě, že došlo k naplnění svodu na delší
dobu v důsledku jiné závady. Vlivem hydrostatického tlaku sloupce vody dochází k únikům
splaškové vody mimo stoupačku. Odstranit je tedy třeba především příčinu vystaveného sloupce
vody ve stoupačce a ta většinou bývá v horizontální části svodu nebo u patního kolena.
U PVC trub pryžová těsnění degradují pomaleji, poměrně často se ale vyskytuje vysunutí těsnícího kroužku ze spoje při nedbalé montáži nového potrubí. Odhalit tyto netěsnosti (na rozdíl od zatěsnění degradovaného časem) lze snadno revizní TV prohlídkou svodu. V sortimentu PVC trub menších profilů jsou nyní nabízeny jen krátké obloukové tvarovky. Patní kolena stoupaček se proto mají realizovat spojením více tvarovek (2x45° nebo 3x30°).
Kolmá tvarovková kolena (87°) zásadně nepoužívat, znemožňují průchod pro čistící a revizní techniku.
Stoupačky - snížení průtočné schopnosti
Snížení průtočné schopnosti
U starých ocelolitinových trub dochází k postupné korozi a usazování tvrdých vápenatých usazenin na jejich stěnách.
Rychlost závisí na chemickém složení (tvrdosti, pH) odváděné vody, způsobu a intenzitě provozu kanalizačního svodu a kvalitě použitých trub. Obvyklá životnost ocelolitinových trub je nejméně 50 let, u kvalitních materiálů může přesáhnout i 100 let.
Poměrně často se vyskytují nesprávně provedená napojení přípojných větví při jejich rekonstrukci (vyčnělé nové trouby do vnitřního profilu původní stoupačky).
Názorné video: průzkum starého ocelolitinového svodu revizní kamerou
Stoupačky - mechanická poškození
Mechanická poškození
Nejčastěji v důsledku stavební činnosti v okolí potrubí (praskliny,
proražení, provrtání), mechanické závady způsobení jen stářím potrubí nejsou typické.
Názorné video: objevení praskliny potrubí revizní kamerou
Stoupačky - nejčastěji používané materiály
Nejčastěji používané materiály:
Ocelolitina – Ve starších budovách používaná téměř výlučně, kameninové trouba se vyskytují výjimečně v okolí patního kolena
PVC HT (šedé)
PCV KG (oranžové) – V novější výstavbě.
Vertikální svody (stoupačky)
Vertikální svody kanalizace
Napojují se do nich svody z jednotlivých podlaží budovy. Horní část stoupačky je vyvedena
nad střechu. Tímto odvětráním se vyrovnávají tlakové rázy v potrubí kanalizace,
při jeho špatné funkci může pronikat zápach z potrubí i přes sifony jednotlivých sanitárních zařízení.
V dolní části stoupačka přechází obloukem 90° (patní koleno)
do horizontálního směru obvykle pod podlahou
nejnižšího podlaží, někdy do zavěšeného potrubí v suterénních prostorách. Nad patním kolenem by
měla být stoupačka osazena těsněným revizním vstupem, které umožňuje čištění stoupačky a zavedení revizních zařízení.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)